Inu byl vám jeden holoubek, už upečený a čekající, až někomu slétne do huby, a ten se rád klouzal po zledovatělém zábradlí. Přestože mu to už párkrát ujelo a on si natloukl zobák, nějak ho to nevyvedlo z míry a klouzal se dál. A stalo se jednou, že se takhle zakoukal po jedné holubici a stoupl do sliny, která se na tom zábradlí povalovala a přilepil se. Marně se snažil foukáním skrze svůj natlučený zobáček nohy odlepit. Nezbylo mu nic jiného, než pořádně škubnout. Frc a mohl zase letět! Tak strašné to není, myslel si holoubek, ale jen do chvíle, než potřeboval přistát na střeše a zjistil, že na zábradlí nechal levou kýtu.

linkuj.cz vybrali.sme.sk